|
| |
|
|
Současní myslitelé evropské krajní pravice: komparativní analýza
Olšáková, Martina ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá politickým myšlením současných intelektuálních představitelů krajní pravice a také mysliteli, kteří postavili ideologické základy pro moderní krajní pravici. V první části práce jsou představeny základní pojmy, se kterými krajně pravicová scéna pracuje a také způsoby její organizace. Dále se práce zaměřuje na významné zakladatele krajně pravicového myšlení Julia Evolu, Oswalda Spenglera, Carla Schmitta a Ernsta Jüngera. Další část práce je věnována charakteristice současné krajní pravice, představení ideologických pilířů, představení francouzské Nové pravice a identitárního hnutí. V poslední části práce jsou zkoumány a komparovány názory na vybraná témata hlavních představitelů intelektuální krajně pravicové scény současnosti Alaina de Benoista, Guillaume Fayeho, Renauda Camuse, Dominiqua Vennera, Götze Kubitscheka, Markuse Willingera, Armina Mohlera, Alexandra Dugina, Franca Fredy a Tomislava Suniće. Práce si především klade za cíl popsat, jak se intelektuální krajně pravicová scéna snažila adaptovat a přizpůsobit své ideologické a politické myšlení tak, aby se stalo přijatelným ve společnosti a politickém prostředí po druhé světové válce a dále jaké jsou společné a rozdílné znaky vybraných autorů na téma liberalismu, multikulturalismu a identity.
|
|
|
Proměny a trendy extremistické politické scény v ČR
LANG, Lukáš
Bakalářská práce se věnuje tématu politického extremismus v České Republice. Je rozdělena do tří částí. V části první jsou představeny základní pojmy tématu, tedy extremismus, radikalismus a totalitarismus. Současně jsou v ní vymezeny pojmy pravice a levice. Druhá část se věnuje krajní levici. Představí pojmy komunizmus a anarchismus, jejich historické kořeny a ideologický základ. Je v ní také popsána situace komunismus v moderních českých dějinách, tedy po roce 1989. Ve třetí části práce jsou představeny formy krajní pravice v česku, včetně popisu pojmů nacismus, fašismus, neonacismus a neofašismus. Opět je zde popsána situace po roce 1989.
|
|
| |
|
|
Dynamika volební podpory: případ norské Fremskrittspartiet
Krejčová, Eva ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dynamikou volební podpory norské Fremskrittspartiet (FrP), která je zde klasifikovaná jako "funkční ekvivalent" krajně pravicové strany. Zkoumá náhlý pokles volební podpory FrP v hlavním městě Oslo ve srovnání s její celostátní volební podporou v Norsku. Volební podpora strany se v Oslu tradičně pohybovala přibližně 30 % nad celostátním průměrem. Od roku 2001 však nastal výrazný zvrat v této tendenci a v současnosti je volební podpora FrP v Oslu naopak o 30 % nižší, než v celém Norsku. V práci hypotetizujeme, že byl tento pokles vyvolán proměnou ideologie FrP. Ideologická orientace strany se na ekonomické ose posunula ke středu, zatímco na kulturní ose FrP zaujímá více autoritářské pozice, přičemž právě kulturní osa je podle nás pro stranu i její voliče klíčová. V práci nejprve analyzujeme vliv faktorů na straně "nabídky" a "poptávky". Poté testujeme naší hypotézu a srovnáváme proměnu ideologie FrP s vývojem politických preferencí různých skupin norských voličů. Přestože je vliv společenských faktorů, institucionálního nastavení a politického systému na volební podporu krajně pravicových stran nezpochybnitelný, dospíváme k závěru, že aktivita samotné strany a její vnitrostranický vývoj mohou hrát při vysvětlování dynamiky její volební podpory překvapivě významnou roli.
|
|
|
Dělnická strana (sociální spravedlnosti)
Firerová, Lucie ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vývoj a postavení krajně pravicové Dělnické strany (DS) a Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v politickém systému České republiky. Práce obsahuje rovněž teoretickou část, zabývající se různými pohledy na extremismus a radikalismus. Stručně je pojednáno i o postavení krajně pravicových stran ve středovýchodní a západní Evropě. Hlavním cílem práce je zachytit jednak kořeny vzniku Dělnické strany, ale rovněž působení a ideová východiska její nástupkyně Dělnické strany sociální spravedlnosti. Důraz je kladen především na prezentaci strany a jí pořádané demonstrace, neboť jsou hlavním způsobem k získávání jejích podporovatelů. Práce rovněž analyzuje volební výsledky DS (DSSS) a snaží se ji zařadit do českého stranického systému dle teorie Giovanni Sartoriho. Nechybí ani popis organizační struktury strany a jejích přidružených organizací. Poslední kapitola pak pojednává o symbolice a ikonografii strany.
|
|
|
Mobilizační strategie nesystémové krajní pravice v Rusku
Beránková, Tereza ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Diplomová práce zkoumá mobilizační strategii nesystémové krajní pravice v Rusku a zaměřuje se přitom na dvě roviny tohoto jevu. Zaprvé práce analyzuje mobilizační strategii a zadruhé zkoumá její vliv na úspěšnost prosazení politických požadavků krajní pravice. K analýze využívá teoretického konceptu sociálních hnutí a typologii kolektivních akcí Sidney Tarrowa. Mobilizace je komplexní problematikou, kterou není možné zkoumat jako samostatnou událost. Z tohoto důvodu se práce zaměřuje také na faktory, které mobilizaci předchází, a které ovlivňují její podobu a sílu. Práce dochází k závěru, že nejefektivnější mobilizační strategií je pořádání destabilizačních a nárazových akcí, u nichž je podmínkou vzniku mezietnický konflikt. Mezi typické rysy takových destabilizačních a nárazových akcí jsou zařazeny požadavky na vysídlení neruských obyvatel z oblasti, formování místních bezpečnostních a politických struktur či obratnou práci s dezinformacemi a médii obecně. Dále z výsledků práce vyplývá, že mobilizační strategie byla úspěšnější v regionech, kde krajní pravice dokázala prosadit řadu svých požadavků. Na státní úrovni se jí, na druhou stranu, pomocí mobilizace příznivců povedlo ovlivnit pouze dílčí změny, které neměly na migrační či národnostní politiku výraznější dopad.
|
|
| |
|
|
Front National: Stará nebo nová krajní pravice?
Valenta, Pavel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Práce je zaměřená vývoj a proměnu Národní fronty převážně po nástupu Marine Le Pen do pozice šéfky strany v roce 2011. Bude provedena analýza vývoje směřování strany za účelem zodpovězení výzkumných otázek s tím, že hlavní důraz bude kladen na vývoj strany od roku 2011. Analýza bude provedena pomocí reflexe událostí posledních let zejména s přihlédnutím vlivu Marine Le Pen na dění kolem strany a jejího vlastního počínání. Na základě těchto skutečností v kombinací s teoretickou částí práce má práce ambici zodpovědět na výzkumné otázky, včetně otázky v názvu práce samotné. Práce je rozložena na několik částí. V první části je po úvodu do problematiky práce je odhalen cíl práce, následuje metodologie a celkový přehled struktury práce. Další (teoretická) část vymezuje klíčové pojmy. Následná část práce se zabývá obecným historickým vývojem strany. Závěrečná část práce se již soustřeďuje na proměnu Národní fronty pod vedením Marine Le Pen a v kontextu teoretické částí se tím se pokouší odpovědět na výzkumné otázky a nastiňuje možné varianty budoucího vývoje.
|
|
|
Dynamika volební podpory: případ norské Fremskrittspartiet
Krejčová, Eva ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dynamikou volební podpory norské Fremskrittspartiet (FrP), která je zde klasifikovaná jako "funkční ekvivalent" krajně pravicové strany. Zkoumá náhlý pokles volební podpory FrP v hlavním městě Oslo ve srovnání s její celostátní volební podporou v Norsku. Volební podpora strany se v Oslu tradičně pohybovala přibližně 30 % nad celostátním průměrem. Od roku 2001 však nastal výrazný zvrat v této tendenci a v současnosti je volební podpora FrP v Oslu naopak o 30 % nižší, než v celém Norsku. V práci hypotetizujeme, že byl tento pokles vyvolán proměnou ideologie FrP. Ideologická orientace strany se na ekonomické ose posunula ke středu, zatímco na kulturní ose FrP zaujímá více autoritářské pozice, přičemž právě kulturní osa je podle nás pro stranu i její voliče klíčová. V práci nejprve analyzujeme vliv faktorů na straně "nabídky" a "poptávky". Poté testujeme naší hypotézu a srovnáváme proměnu ideologie FrP s vývojem politických preferencí různých skupin norských voličů. Přestože je vliv společenských faktorů, institucionálního nastavení a politického systému na volební podporu krajně pravicových stran nezpochybnitelný, dospíváme k závěru, že aktivita samotné strany a její vnitrostranický vývoj mohou hrát při vysvětlování dynamiky její volební podpory překvapivě významnou roli.
|
host ::
RSS.